Přehled prvků převáděcích otvorů Návrh prvků převáděcích otvorů (ÜSE) ovlivňuje energetickou účinnost, kvalitu ovzduší v místnosti a ochranu proti hluku. Správná volba a dimenzování jsou proto velmi důležité.
Energetická účinnost:
Při poklesu tlaku (∆p) nad ÜSE stoupne tlak v místnosti s přívodem vzduchu a poklesne tlak v místnosti s odvodem vzduchu. (Graf: -- Mech. ztráty ventilací X Pokles tlaku v každém prvku převáděcího otvoru při jmenovitém objemovém průtoku Y Přirozená míra infiltrace / exfiltrace )Tím se zvýší míra infiltrace / exfiltrace obálkou budovy. Infiltrace a exfiltrace a s tím i tepelné ztráty větráním stoupají přibližně lineárně. Při (poklesu tlaku) 3 Pa (na jednom prvku ÜSE) by tepelné ztráty větráním v tomto příkladu stouply již o 10% (ve srovnání s otevřenými dveřmi).
Kvalita ovzduší v místnosti:
Když se otevřou dveře do místnosti s přívodem vzduchu, změní se tím rozdělení vzduchu v jednotlivých místnostech (a tím i kvalita ovzduší v místnosti). ( X Pokles tlaku v každém prvku převáděcího otvoru při jmenovitém objemovém průtoku Y nedostatek nastavení dodávky vzduchu) To, jak moc se upraví průtok, se určí poměrem mezi ∆p přes ÜSE a ∆p na ventilu přiváděného vzduchu. Pro případ dispozice se třemi místnostmi s přívodem vzduchu a s ventily přiváděného vzduchu s ∆p ve výši 10 Pa se průtok vzduchu změní o 10%, pokud budou prvky ÜSE mít pokles tlaku ∆p roven 3 Pa. V případě dispozicí s více místnostmi s přívodem vzduchu dojde ke zvýšení tohoto efektu. Proto doporučujeme, aby byly paušálně vybrány takové prvky převáděcích otvorů, aby tlaková ztráta při plánovaném objemovém průtoku nepřesahovala 2 až 3 Pa. Požadavky na zvukovou izolaci uvnitř bytových jednotek závisejí z velké části na využití přilehlých místností (z.B. např. spaní, bydlení a vaření apod.). Pokud jde o zvukovou izolaci místností, které mají být proti hluku chráněny v rámci dané bytové jednotky, empfiehlt norma DIN 4109 (1989) index redukce zvuku R’w ≥ 30 dB pro normální a R’w ≥ 35 dB pro vysoké nároky. V případě běžné mezipokojové příčky s dveřmi může být požadavek na zvukovou izolaci pro normální nároky dodržen při dolní mezeře u podlahy menší než 6 mm v případě jinak celoobvodového těsnění dveří. Jsou-li na zvukovou izolaci kladeny vyšší nároky, je v každém případě třeba opatřit dveře celoobvodovým těsněním (např. dorazovým těsněním, zápustným? Drop-down?), a je třeba použít odpovídající prvek převáděcích otvorů se zvukovou izolací. Podrobnosti viz [6]. Řešení převáděcích otvorů integrovaných ve dveřích a v zárubních:
Štěrbina pod dveřmi:
Nejjednodušší a nejlevnější řešení. Pomocí štěrbiny o výšce 10mm je možno řešit / obsloužit
typické průtoky pro ložnice (až 35m³/h) při tlakové ztrátě <2 Pa. Zvuková izolace je však vzhledem k
výšce štěrbiny jen menší (Rw‘ pro typickou konstrukci stěny kolem 27 dB). To platí pro hladké podlahové
krytiny (v oblasti štěrbiny). Pro kobercové krytiny je třeba u štěrbiny o výšce 10mm počítat už při cca
25 m³/h s tlakovou ztrátou 2Pa.
Pozornost je třeba také věnovat jakémukoliv dopadu /přístupu rušivého světla a případnému rušivému průvanu. Například v případě umístění pobytové zóny v koupelně v blízkosti dveří může člověk zejména mokrýma nohama pocítit už při malé rychlosti proudění nepříjemný průvan.
Dřevěná zárubeň:
Toto rovněž velmi jednoduché a oblíbené řešení spočívá v ponechání štěrbiny mezi
překladem nade dveřmi a zárubní (vynechat výplň pěnou nebo vypěnit jen bodově). Lemy zárubní je pak
nutno patřičně vyfrézovat, aby byl usnadněn převod vzduchu. Pokud bude ponechána mezera 10 mm (nejméně
8 mm mezi lemem zárubně a stěnou), dojde při šířce dveří 80cm k tlakové ztrátě 2Pa při průtoku aspoň
20m³/h. Pro typickou konstrukci stěny by vycházela značná hodnota Rw‘ vy výši 33dB, ta může být zvýšena
o další 2 dB, pokud bude štěrbina mezeru mezi překladem nade dveřmi a zárubní vyložena v jedné vrstvě
materiálem absorbujícím zvuk (pěna s otevřenými póry)(dále musí zůstat volná mezera 10mm, tj. je nutno
naplánovat světlou výšku o 2cm větší). V případě potřeby může být toto řešení rozšířeno na boční prvky
obložkové zárubně (viditelná mezera). Tyto údaje vycházejí z předpokladu, že zbývající části dveří jsou
dobře utěsněné. Jestliže se popsané řešení obložkové zárubně (s pěnou) kombinuje s mezerou dveří o
výšce 5 mm, sníží se index vzduchové neprůzvučnosti Rw' asi na 30 dB, avšak zato se možný průtok při
poklesu tlaku / tlakové ztrátě 2 Pa zvýší na hodnotu vyšší než 40m³/h.
Jako nevýhodu je třeba u tohoto řešení (zejména s výplní izolační pěnou) zmínit omezený přístup pro čištění. Zde by mohlo napomoci navržení zárubně s odnímatelným krytem v horní části, která však v současnosti na trhu dosud chybí.
Ocelová zárubeň se stínovou štěrbinou:
Tato velmi slibná myšlenka byla poprvé testována na univerzitě v Innsbrucku a má velmi
podobné výsledky ohledně tlakové ztráty a indexu vzduchové neprůzvučnosti jako dřevěná zárubeň. „Otvory
pro přívod a vývod“ vzduchu mohou být umístěny téměř neviditelně ve stínové štěrbině. Toto řešení dosud
není komerčně dostupné, ale je možné je vytvořit jednoduchým a levným způsobem přímo na místě montáže
(zejména verze V2).
I zde však bude omezený přístup pro čištění, proto by i zde byl vhodný malý, sotva znatelný uzavíratelný otvor pro čištění, který by byl dostupný jen s malým navýšením nákladů.
Perforované dveřní křídlo:
Další možností, kterou může realizovat kterýkoliv truhlář, je perforace dveřního křídla.
Vytvořením 80 otvorů o průměru 10mm bylo možno dosáhnout při testovacím měření
minimálního průtoku cca 25m³/h při poklesu tlaku 2Pa a následně z toho vyplývajícího indexu
vzduchové neprůzvučnosti 30dB (pro typickou konstrukci stěny a dveří). V kombinaci se štěrbinou pod
dveřmi vysokou 5mm se možný průtok zvýší na cca 45m³/h, přičemž index vzduchové neprůzvučnosti by se
snížil na 28dB.
Kryt / clona ve tvaru Z:
Další alternativu k perforaci dveřního křídla (mřížce) představuje kovová clona
zakrývající převáděcí otvor s profilem Z, jímž musí převáděný vzduch protéci. Díky profilu Z se výrazně
redukuje průchod světla. Vnitřní prostor může být vyložen médiem/ materiálem absorbujícím zvuk (pěna s
otevřenými póry) za účelem redukce prostupu hluku. Toto řešení poskytuje podobné výsledky jako
perforované dveřní křídlo, pokud jde o tlakovou ztrátu a vzduchovou neprůzvučnost.
Provětrávaná zárubeň:
Tato komerčně dostupná provětrávaná zárubeň (Keller AG, Švýcarsko), má zvukově izolovaný
kanál pro převádění vzduchu a těsně u podlahy vývod pro vzduch přiváděný do další místnosti. Převáděcí
kanál umožňuje při tlakové ztrátě 2Pa průtok cca 16m³/h. Výsledný index vzduchové neprůzvučnosti (pro
typickou konstrukci stěny a dveří) by činil 36dB. V kombinaci se štěrbinou pod dveřmi vysokou 5mm lze
dosáhnout návrhem (nadimenzovat) hodnot průtoku typických pro ložnice, čímž by se výsledný index
vzduchové neprůzvučnosti zredukoval na cca 30dB (odpovídá variantě dveří se štěrbinou).
Další možnosti převáděcích otvorů integrovaných do dveří: Níže uvedené komerčně dostupné prvky pro převádění vzduchu NEBYLY v rámci tohoto projektu testovány ani hodnoceny. Výrobci obvykle uvádějí údaje nezbytné pro navrhování (pokles tlaku, index vzduchové neprůzvučnosti). Zde jsou uvedeny pouze jako upozornění jiné alternativy. Tento seznam není vyčerpávající. · Pohyblivé těsnění dveří se zvukově izolovaným otvorem pro převádění vzduchu (Planet MinE-V, Fa.Planet)
· Dveře
s integrovaným otvorem pro převádění vzduchu (sonori-venti, Fa. Neuform-Tür)
Prvky pro převádění vzduchu integrované do stěn a stropů: Řada komerčně dostupných řešení je určena pro začlenění do stěn a stropů. V souvislosti s tím jsou náklady na stavební připravenost pro jejich instalaci vyšší. Ale zato lze dosáhnout většího útlumu hluku při zachování vyššího průtoku a nižší tlakové ztráty. Údaje potřebné pro plánování zpravidla najdete na webových stránkách výrobce. Zde jsou uvedeni nám známí dodavatelé prvků pro převádění vzduchu (seznam není vyčerpávající): · Durrer · Kiefer · Lindab · LTG · Schako · Swegon · Systemair · Westaflex |
||
|